Krátký přehled základních mezníků dějin reformace v naších zemích

Pětisté výročí, které letos slavíme, vztahuje se ke zveřejnění 95 tezí doktorem teologie Martinem Lutherem 31. října 1517 roku. V roce 1520 vydal Martin Luther reformační spisy a již v 1521 roce byly vydány české překlady některých Lutherových spisů. Základy nové, evangelické církve , položil Martin Luther spolu s Phillipem Melanchtonem vydáním „Augsburského vyznání“ v roce 1530.

Od roku 1524 se začalo na Těšínsku šířit evangelické učení v pojetí luterské reformace. Brzy celé Těšínsko se stalo evangelické. Okolo r. 1550 bylo v Těšínském knížectví skoro v 50 kostelích hlásáno evangelium podle reformy Martina Luthera. Veliký podíl na tomto vývoji měl především těšínský kníže z rodu Piastů Václav III. Adam  (1528-1579), který byl horlivým stoupencem reformace, vždy a všude ji podporoval. Vypracoval také první bohoslužebný i správní řád Evangelické církve na našem území.

     V  roce 1555 byl uzavřen Augsburský mír k ukončení dlouholetých náboženských bojů v německé říši. Luterství bylo uznáno a zemským panům bylo dáno právo rozhodovat o náboženství svých poddaných.

     Těšínský kníže Václav III Adam rozhodl, že Těšínské knížectví bude evangelické. Tento stav vydržel do roku 1610, kdy jeho mladší syn konvertoval ke katolicismu a zahájil protireformaci na Těšínsku. Po porážce na Bílé Hoře císařský dekret „Obnovené zřízení zemské“ zavedl protireformační proces do celého českého království. Na Těšínsku útlak evangelíků nebyl tak velký, dokud žila a vládla Alžběta Lukrécie, poslední těšínská kněžna z rodu Piastovců. Po její smrti se Těšínsko dostalo v roce 1653 pod bezprostřední moc Habsburků. Nastalo období silné rekatolizace. V roce 1654 byly uzamčeny a odebrány evangelíkům na Těšínsku všechny kostely a kaple, faráři byli vyhnáni, zakázáno konání bohoslužeb po domech. Proto se lid začal scházet v lesích a horách a tam se konala bohoslužebná shromáždění.

     Období největšího útlaku se skončilo za doby císaře Josefa I. uzavřením v 1707 roce tzv. Altranštadské smlouvy s evangelickým švédským králem Karlem XII. Císař Josef I. povolil stavbu šesti evangelických kostelů „z milosti“, pět z nich bylo postaveno na území dnešního Dolního Slezska a šestý v Těšíně. Tento kostel zvaný Ježíšovým (nebo také „Na Wyższej Branie”) byl postaven v letech 1709-1710 a nachází se v dnešním polském Cieszynie. Byl po dlouhou dobu jediným evangelickým kostelem v celém těšínském knížectví, až do roku 1781, kdy císař Josef II. vyhlásil tzv. Toleranční patent, jímž bylo povoleno evangelíkům stavět modlitebny, avšak bez věží, bez zvonů a bez varhan. Tento toleranční patent přinesl sice evangelíkům značné úlevy, nicméně evangelíci byli pouze „tolerování“ – jejich modlitebny se nesměly podobat katolickým kostelům. Úřední matriky byly vedeny pouze v katolických farnostech, proto za křty nebo svatby museli evangelíci zaplatit dvakrát – jednou evangelickému pastorovi, který obřad vykonal, aby ten měl z čeho žít, a pak podruhé v katolické farnosti za zapsání do matriky.

     Tento stav polovičaté svobody trval přes 70 let. V roce 1861 vydal císař František Josef I. Protestantský patent, kterým evangelická církev získala konečně rovnoprávnost. Ihned v červnu tohoto 1861 roku orlovští evangelíci založili sbor a začali stavět kostel. Náš evangelický kostel v Orlové, byl postaven za rok a čtvrt a byl posvěcen v říjnu 1862 roku. Před dvěma týdny jsme slavili „Památku posvěcení“, tedy 155. výročí posvěcení našeho kostela.

V Orlové  29.10.2017  

Zpracoval  Ing. Ondřej Bartulec